Jak vakcíny účinkují

Každý virus či bakterie spouští v imunitním systému jedinečnou reakci, na níž se podílí specifický soubor buněk v krvi, v kostní dřeni a v celém těle, označovaných jako T-buňky, B-buňky apod.

Vakcína podněcuje imunitní reakci těla a nutí ho „zapamatovat“ si konkrétní onemocnění, aniž by toto onemocnění vyvolala.

Vakcíny obsahují významně oslabené nebo inaktivované (usmrcené) formy viru nebo bakterie, které obvykle způsobují určité onemocnění, nebo obsahují jen malou část viru či bakterie. Jedná se o takzvané antigeny.

Jakmile je jedinci vakcína podána, jeho imunitní systém vyhodnotí antigen jako „cizorodý“. Imunitní buňky jsou připraveny k vytváření protilátek proti původcům onemocnění a k jejich usmrcování. Protilátky jsou specifické bílkoviny, které pomáhají usmrcovat infekční činitele.

Pokud očkovaná osoba přijde později do kontaktu se skutečným virem nebo bakterií, její imunitní systém si na ně „vzpomene“. Následně rychle vytvoří odpovídající protilátky a zaktivuje správné imunitní buňky, aby virus či bakterii usmrtily, čímž ochrání danou osobu před onemocněním.

Imunita obvykle přetrvává po dobu mnoha let, někdy i po celý život. Délka období ochrany se liší v závislosti na konkrétním onemocnění a vakcíně.

      How vaccines work
      1. Antigen 2. Protilátky 3. Imunitní reakce

       

      Imunita získaná očkováním nechrání jen očkovanou osobu, ale i neočkované jednotlivce v dané komunitě, například kojence ve věku, v němž není očkování zatím možné. Tato „kolektivní imunita“ představuje účinnou ochranu pouze v případě, že je očkován dostatečný počet lidí.

      Naopak osoba, která si vytvořila imunitu v důsledku nakažení onemocněním, může vystavit riziku nákazy ostatní neočkované jedince, přičemž je sama rovněž ohrožena vznikem komplikací.

        Složky vakcíny

        Kromě jednoho nebo více antigenů vakcína obsahuje i další složky. Patří mezi ně...

        Page last updated 13 Bře 2020