Jak vakcíny účinkují

Každý virus či bakterie spouští v imunitním systému jedinečnou reakci, na níž se podílí specifický soubor buněk v krvi, v kostní dřeni a v celém těle, označovaných jako T-buňky, B-buňky apod.

Vakcína podněcuje imunitní reakci těla a nutí ho „zapamatovat“ si konkrétní onemocnění, aniž by toto onemocnění vyvolala.

Většina vakcín obsahuje významně oslabené nebo inaktivované (usmrcené) formy viru nebo bakterie, které obvykle způsobují určité onemocnění, nebo obsahují malou část daného viru či bakterie. Jedná se o takzvané antigeny.

Jakmile je vakcína podána, imunitní systém dané osoby rozpozná antigen jako „cizorodý“. Tím se aktivují buňky imunitního systému, aby hubily viry nebo bakterie způsobující onemocnění a vytvářely proti nim protilátky. Protilátky jsou specifické bílkoviny, které pomáhají hubit viry nebo bakterie.

Pokud očkovaná osoba přijde později do kontaktu se skutečným virem nebo bakterií, její imunitní systém si na ně „vzpomene“. Následně rychle vytvoří odpovídající protilátky a zaktivuje správné imunitní buňky, aby virus či bakterii usmrtily, čímž ochrání danou osobu před onemocněním.

Imunita obvykle přetrvává po dobu mnoha let, někdy i po celý život. Délka období ochrany se liší v závislosti na konkrétním onemocnění a vakcíně.

Imunita získaná očkováním nechrání jen očkovanou osobu, ale i neočkované jednotlivce v dané komunitě, například kojence ve věku, v němž není očkování zatím možné. Tato „kolektivní imunita“ představuje účinnou ochranu pouze v případě, že je očkován dostatečný počet lidí.

Naopak osoba, která si vytvořila imunitu v důsledku nakažení onemocněním, může vystavit riziku nákazy ostatní neočkované jedince, přičemž je sama rovněž ohrožena vznikem komplikací.

How vaccines work
1. Antigen 2. Protilátky 3. Imunitní reakce

Některé novější vakcíny neobsahují antigen. Místo toho obsahují „instrukce“ pro buňky těla, jak vytvořit antigen, který je totožný s malou částí skutečného viru.

Těmito instrukcemi může být:

  • mRNA v mRNA vakcíně, nebo
  • modifikovaný, neškodný virus ve vakcíně na bázi virového vektoru.

Po podání mRNA vakcíny nebo vakcíny na bázi virového vektoru některé buňky očkované osoby instrukce „přečtou“. Tyto buňky následně po krátkou dobu vytvářejí antigen a poté mRNA nebo neškodný virus odbourají.

Imunitní systém dané osoby následně rozpozná antigen jako „cizorodý“, aktivuje imunitní buňky a vytváří protilátky.

Některé vakcíny proti COVID-19 působí prostřednictvím mRNA nebo modifikovaného viru. Z vakcín, které jsou od března 2021 registrovány v EU, patří mezi mRNA vakcíny přípravky Cominarty a Moderna a mezi vakcíny na bázi virového vektoru přípravky Vaxzevria (dříve známý pod názvem COVID-19 Vaccine AstraZeneca) a Janssen.

Page last updated 30 Dub 2021